15.kolo - Nářez – Řepy 2000 6:5
27.04.2006 Nářez – Řepy 2000 6:5 (3:2)
Sestava: derši
kočík - kozlík - holomek - horáček - jelínek - majnuš - tichovský
Branky: Majnuš (Kočík)
Horáček (Tichovský)
Jelínek (Tichovský)
Kozlík (p.)
Horáček (Tichovský)
Holomek (Majnuš)
21:00 Astra je pro náš tým asi nejlepší čas, protože se opět podařilo vyhrát. K zápasu se celý tým dostavil opět zodpovědně minimálně 30 minut před výkopem. Začátek nám vyšel famózně. Vláďa uvolnil Romana a ten si parádně přehodil obránce soupeře a pak obešel gólmana a otevřel skóre střelou do prázdné branky 1:0. Pak Tonda rozehrával rohový kop na nohu Michala a ten umístěnou střelou k tyči zvýšil 2:0. V té době bylo na hřišti jen jedno družstvo a to tlačilo a zahazovalo šance, největší asi promarnila dvojice Já – Roman, když prvně jmenovaný překvapil nesobeckou přihrávkou Romana a tomu scházel půl krok a tak se mu nepovedlo propasírovat míč do sítě. Pak ale opět Tonda vyzval Jelínka k sólu a ten obešel vše co mu stálo v cestě, včetně gólmana a dal si tentokráte pozor na trefení prázdné branky 3:0. Zdálo se býti rozhodnuto, ale první zaváhání obrany, respektive Toníka, který neudržel obránce soupeře a ten střelou z velké dálky zaskočil nerozchytaného Deršiho 3:1. Pak zaspal pro změnu Vláďa dlouhý míč za obranu a Derši tváří tvář soupeři byl pokořen podruhé 3:2. Tím i skončila první půle a bylo jasné, že nás čekají velké nervy.
Druhý poločas začal naší opatrnou hrou, do které se vkládal čím dál víc strach z udělání nějaké chyby a hlavně nervozita některých jedinců. Nářez i přes to měl více ze hry a pokračoval v lehkovážném zahazování šancí. Romana hodně mohla mrzet situace, kdy Derši trefil přesně dlouhý výhoz a Roman si to nádherně zpracoval a běžel sám na gólmana, ale sám sobě v běhu nastřelil ruku. Pak přišel trest, po závaru před naší brankou, kdy se zaskvěl Derši. Michal hlídal přední tyč, jenže v době kopu od ní odstoupil a tak míč k překvapení všech skončil přímo z rohu v naší bráně 3:3. Pak přišel průnik a pád v pokutovém území Jelínka a následná penalta, kdy Kozlík vzal na sebe tíhu okamžiku a proměnil vele-jistě k tvrdou pumelicí k levé tyči 4:3. Nářez se opět stáhnul do obrané ulity, ale nestačila doznít euforie po gólu a Derši nepochopitelně zkratoval a zajel skluzem do hráče soupeře kus od postranní čáry, který nemohl už míč doběhnout a kopala se penalta i na druhé straně. Derši riskl stranu a soupeř kopl míč doprostřed 4:4. Naštěstí Michal chytl svého „nerva“ a jal se útočit, nejdříve seřval Romana, že mu nenahrál, ale protože ho seřval z lavice Vláďa ať neřve, tak ve velkém randálu dezorientovaný soupeř jen pozoroval jak Roman uvolnil na pravém křídle Toníka a ten krásně naservíroval míč na Michala, který trefil přesně k tyči 5:4. Nářez se pak snažil hru uklidnit, ale namísto toho se nechal na půlce obejít Roman a tím vzniklo přečíslení a další hrubá chyba v obraně a nepřesvědčivý zákrok brankáře 5:5. Tím nechci říct, že by to byla Deršiho chyba, ono chytat za včerejším týmem nebylo zrovna lehké, na druhou stranu právě včerejší rozpoložení týmu potřebovalo nějaký zákrok brankáře navíc, prostě nějaký zázrak, který by tu nejistotu uklidnil. Bylo to o tom, že Derši potřeboval podporu od nás a my zase od Deršiho a ani jedno se nedařilo. Většinou to bylo že se jednomu hráči zadařilo vyhrát osobní souboj a druhý to úplně podělal. Vláďa když se soustředil na hru a ne na pokřikování na spoluhráče u lajny, několikrát založil nebezpečný protiútok, který se ale nedařilo dotáhnout do konce. S každým dalším neúspěchem přicházela větší křeč. Z úplné herní deprese a krize nám pomohla povedená, ale i šťastná, (a podle mě i nejlepší akce zápasu) kdy si na začátku narazil míč Jelínek s Romanem, ten si ho vyměnil s Holomkem, ten vrátil na Jelínka, který českou uličkou našel Romana za bukem a ten parádně naservíroval na Holomka před prázdnou branku, který skluzem i za cenu krvavého kolena rozhodl střelou pod břevno 6:5. Pak už následoval beton a bránění nejtěsnějšího výsledku, kdy se zaskvěl jak Derši tak asi každý muž na place i mimo něj.
Závěrem si dovolím říct, že mi je moc líto toho všeho řvaní na sebe v době kdy se nedařilo (myslím tím teď hlavně trio „nerves“ Já – Michal – Vláďa). Myslím že jsme vážně skvělý tým a parta výborných lidí, tak si to přeci nepokazíme pro pár špatných minut na hřišti. Já jako takový polo-kapitán příště hned na začátku takovéto situace vemu time a zkusíme vše uklidnit mimo hřiště, na hřišti musíme být jako jeden muž! Jinak nás to brzo rozloží a to by byla velká škoda, pro mě osobně by to bylo asi takové zklamání, že bych uvažoval zda někdy ještě hrát fotbal vůbec. Tahle sezóna je hlavně na sehrání a zažití si základních zákonitostí futsalu. Tak se budu těšit na herně a hlavně v chování se k sobě lepší příště.
Ze včerejška si musíme odnést dobrý pocit z výkonu v prvním poločase, mimo posledních 3 minut a pak odhodlání v to, že se dá každý zápas zvrátit.