14.kolo - Nářez – Stromovka Boys 9:2
18.04.2007 Nářez – Stromovka Boys 9:2 (5:0)
Branky: Horáček (Majnuš)
Holomek (Tichovský)
Jelínek (Kozlík)
Majnuš (Holomek)
Kozlík (Jelínek)
Tichovský (Jelínek)
Jelínek (Tichovský)
Kozlík (Majnuš)
Majnuš (Horáček)
Sestava: deršák
horáček – holomek – kozlík
jelínek – tichovský – majnuš
Trenér: róberto
Masér: kočíko
Zápas proti nebezpečnému soupeři ze středu tabulky se zdál být nelehkým úkolem, ale soupeř se sešel pouze ve čtyřech hráčích do pole a tak musel bez střídání čelit atletickému pojetí hry Nářezu. První pětiminutovka se nesla ve vysokém tempu a šance střídala šanci i když naše obrana dominovala a to zvláště Tomáš Holomek, který si připsal za tři minuty tři fauly a byl za to nebetyčně chválen dočasným trenérem Robertem a hlavně a to především samozvaným masérem a lékařem týmu Kočíkem. Robert, který možná našel své nejoblíbenější místo v týmu, nemusel běhat, ale mohl všem radit a do toho dostal po celý zápas jeden balon, který nemusel nikomu, ale vůbec nikomu přihrát, občas se mu ho sice pokusil sebrat masér (toho času též ve stavu zraněných Kočík) ale neměl proti pozornému trenéru šanci. Nářez dle předem připravené taktiky (úkol zněl jasně: „nesmí projít za žádnou cenu!“) která byla šita na míru především Kozlíčka, který se ze soupeřovou holení mazlil podrážkou kopačky co to rozhodčí dovolil a s úsměvem nájemného vraha se hrdě díval plačícím protihráčům z očí do očí. Soupeř začínal odpadávat a Nářez se začal tlačit do zakončení. Překvapoval rychlou kombinací na jeden dotek nejen protihráče, ale hlavně sám sebe, protože tato moderní hra nebyla v minulosti doménou našich borců. Po jedné takové kombinaci, kdy Majnuš s Holomkem na jeden dotek přesunují hru přes celé hříště, pak do kombinace zapojují i Horáčka a ten po nezištné Majnušově příhře otvírá skóre do prázdné branky nekompromisní dělovkou 1:0. Nářez ještě v euforii z branky dál útočí a Tichovského excelentní roh na vzdálenější tyč využívá Holomek nechytatelnou střelou z voleje k protilehlé tyči 2:0. Soupeř je zralý na ručník a Nářez dál tlačí a ze zajištěné obrany vyráží k smrtícím brejkům. Další po narážečce Kozlík – Jelínek proměňuje nepovedenou střelou mezi nohy brankáře „šouravkou“ na 3:0. Při této brance je hlavně důležité, že se Kozlík s Jelínkem nezranil, protože do odraženého balonu ve vápně chtějí jít oba a Jelínkuv palec (i když možná kopýtko) si ještě pamatuje poslední srážku s naším tvrďákem číslo jedna „Kočíkovým učněm“. Další akce byla jako z učebnice moderního futsalu, Holomek dlouhým balonem za obranu změnil tempo hry a uvolnil sprintujícího Majnuše do sóla na brankáře a ten pod tělem propasíroval míč směr branková čára a aby dalším soubojem s plazícím gólmanem soupeře dílo dokonal a upravil na 4:0. Když pak rychlý brejk 2 na 2 vyřešil Jelínek pasem za obranu na s chutí hrajícího Kozlíka a ten chladnokrevně protrhl síť byl poločas nadějných 5:0. Náš trenér a masér vysekl poklonu týmu za parádní hru a správně vymyslel novou taktiku ať necháme soupeře na začátku první půle útočit a dostaneme z něj poslední zbytky sil a pak zasadíme rozhodující úder, protože vedení 5:0 není z předešlých zkušeností dostatečné a tak se taky stalo. Nářez pozorně bránil a Holomek ničil soupeře svou dlouhou nohou a myslím dost znechutil některým protihráčům chuť do hry. Kozlík jim zase trošku zrentgenoval veškeré kosti v nohou a Horáček svou zarputilostí otravoval jako dotěrný hmyz v každém okamžiku hry. Když pak jeden takto získaný balon zatáhl k brance Jelínek, navázal na sebe oba obránce a předložil lahůdku pro Tichovského, který se nezalekl palebné pozice lehce z úhlu a křížnou střelou k tyči rozvlnil opět síť. Pak si naše obrana vybrala slabou chvilku a přesná střela k tyči pokazila do té doby bezchybný výkon Deršáka, který chytil, jak je v poslední době překvapivě zvykem, minimálně pět branek a působil spolehlivým dojmem. Pak přišla opravdová brazilská paráda. Další přesný roh Tichovského si Jelínek zpracoval na svá mužná prsa a možná poprvé v životě ocenil svůj propadlý hrudní koš, který díky tomu náramně ztlumil vysoký míč a pohotovou střelou, kdy napálil míč plachtící od prsou k trávníku k tyči na 7:1. Pak mu jen spadla brada a šel se zeptat na lavičku, jestli to byla vážně pravda a tam mu Kočík odvětil, že tomu taky nevěří. Hned vzápětí Majnuš vyzval ke skórování Kozlíka 8:1 a pak po pohledné rychlé akci Horáček přihrával na pravé křídlo, kde bežel osamocený Majnuš a zvyšoval už na 9:1. takto akci popsal střelec branky: Majnuš, potom co efektně prošel přes dva protihráče, v situaci 3 na 1 našel přesnou přihrávkou Horáčka, který mu balón perfektně vrátil před prázdnou bránu, odkud pak zavěsil na 9:2 k veliké nelibosti Jelínka, který se slovy vy jste mě z toho vynechali, šel znechuceně střídat . Soupeř ještě po pohledné otočce snižoval na kosmetických 9:2. Brazilský trenér Róberto a jeho Rumunský masér a lékař Vladójů mají na tomto výsledku značný podíl, protože jejich mravenčí práce dostat na naší stranu sudího, který po celý zápas musel poslouchat jejich fundovaný komentář k obrazu hry slavila i díky jejich verbálnímu projevu úspěch. Naopak na předváděnou hru soupeře měla negativní vliv. Zaujal i Vladóju svou výměnou názorů s protihráči a především zaměstnával a vázal na sebe a svou postranní čáru jednoho protihráče, kterému vysvětloval do „zblbnutí“, že by měl zvolit radši jiný druh využití volného času, než marnit čas pokusem hrát kopanou a Róberto jeho názory tlumočil do ostatních světových jazyků, tedy do jazyka nejkrásnějšího a to Slovenského, který na soupeře měl stejný účinek, jako červená barva na býka.